pátek 20. října 2017

Příliš velká epsilon #2

Mám za sebou první tři týdny. Nevím, jak se to sakra stalo, protože to všechno uteklo nějak rychle. Ani se nenadějete a najednou si uvědomíte, že byste měli řešit první větší testy a k tomu berete látku, která se vcelku často objevuje u zkoušek. 

Kromě toho, je pátek a já pomalu umírám. Dnešek nebyl ani pořádně náročný, protože nám jedna přednáška odpadla, a tak jsme místo toho s kamarádkou začaly tvořit protokol na základy fyzikálních měření. 

A k tomu nám včera přednášející říkal, že kdyby nám nenechal tu druhou polovinu důkazu na doma, ještě bychom se o víkendu nudili. 

Možná jste si všimli, moc nepíšu. Já vlastně ani moc nečtu. Dnes jsem si sice říkala, že ve vlaku pokročím se čtením čtvrtého dílu Harryho Pottera v němčině, ale postupně jsem potkala své bývalé spolužačky... A nějak se k tomu čtení moc nedostala. Alespoň ten páteční večer se snažím udělat volnější. (A taky se snažím neusnout nad klávesnicí.) Vlastně zatím jsem za říjen přečetla dvě knihy. Věděla jsem, že toho nebudu číst tolik jako během prázdnin nebo na střední, ale i tak se jedná o takový mírný šok. Ale beru to z té lepší stránky - alespoň nebudu mít tolik práce se sepisováním měsíčního čtení. 

Nicméně, nejen matikou je člověk živ. (Taky fyzikou totiž.) Ale... Byla jsem na Velké pardubické - poprvé v životě, protože dřív jsem ji vždy sledovala v televizi. Stručně - bylo hnusně. Jako vážně. Kromě toho jsem dostala klobouk - který mi mimochodem také ulétl. Na cílovou rovinku. Naštěstí mezi dostihy, takže se nic tak hrozného nedělo. Ale zážitek to byl skvělý, rozhodně bych se tam chtěla podívat i další rok - a snad bude hezčí počasí! 

Další víkend se u nás doma vyskytly dvě Kolumbijky. A protože sestra byla na zkoušce orchestru a rodiče nemluví anglicky, jela jsem s nimi do Německa (ok, i s tátou, někdo řídit musel, ale já byla takový universální překladač). Přiznávám, trochu jsem se vyděsila ze své úrovně angličtiny (jak já nerada mluvím), ale provedla jsem je po památkách v Drážďanech, ukázala Primark (byly nadšené), a pak jsme se ještě vydali na Königstein. Panovalo nádherné podzimní počasí, prostě něco božského, co víc si člověk může přát, že. 

Taky se mi zatím daří plnit mou soukromou výzvu v tom, abych každý týden alespoň něco dělala - ve smyslu nějaké menší sportovní aktivity. Minulý víkend jsem byla plavat a zítra se chystám na brusle. I tak to mé už i tak mizerné kondici nejspíše nepomůže, ale nemůžu to hned vzdávat, že? 

Tím se vlastně dostávám zpátky k vysoké. Abych se přiznala, je to pro mě náročné i v tom smyslu, že zatímco ráno většinou příliš času nemám, mám ho až na večer (ne hodně, spíše ten jediný, pokud pominu těch pár prázdných hodin). A já prostě nejsem sova. Jsem ranní ptáče, které se nejraději učí ráno. Večer jsem docela mrtvá. Trochu se obávám, že za chvíli zkusím kafe, a pokud mi pomůže, stane se ze mě podobný závislák jako z mojí mamky. 

Nicméně, jsem šťastná. Líbí se mi tam. Je to sice šíleně náročné, ale zajímavé. Koukáte na tu matiku a vidíte v ní tu krásu, i když jsou to pořád jen základy, úplně obyčejné věci. Mnohem lépe začínám chápat fyziku, protože najednou zjišťuji, kde se tam sakra vzaly ty věci, které se v té středoškolské objevily jen tak zbůhdarma, v lepším případě byly doprovázeny jen nějakým vágním vysvětlením. Ano, užívám si to. Je to šílené, je to bláznivé a sakra, vážně jsem do toho šla dobrovolně, ale je to krásné. A pořád jste mezi zajímavými lidmi. Zanedlouho budou nějaké akce - party, v překladu přednáška o gravitačních vlnách, a pak Noc na Jaderce, což je taky party, ale máte tam přednášky a zmrzlinu od chemiků. 

Tak nějak doufám, že to přežiju a zvládnu to. Ale snad ano. Což o to, přeci jsem věděla, do čeho to vlastně jdu. 

Co vy a škola? A jak v poslední době čtete? Kamarádíte se s matikou? A máte rádi zmrzlinu v zimě?

3 komentáře:

  1. Hele, podle mě je úžasný, že tě to baví, i přes náročnost a bláznivost a nedostatek času a zkoušky. Že jsi nezjistila, že je to něco, co tě bavilo jen na střední, ale že máš tu "vášeň" v sobě. Já jsem teď začala docházet na stáž na FF UK a strašně mě to baví, poslouchat a diskutovat a přemýšlet o tom, jak lidé mysleli dřív a co si z toho můžu vzít dnes. Navíc jsou tam taky dost chytří a inspirativní lidé a člověk si pak říká - no a co, že mnou spousta lidí opovrhuje proto, že nejsem přírodovědně zaměřená.

    Ale co já a matika.. inu, teď je to vlastně docela dobré. Děláme faktoriály a kombinační čísla a to je fajn. Byla jsem zkoušená u tabule a ač vyklepaná (nesnáším bytí před tabulí), dostala jsem dvojku. Takže mám z matiky docela slušný průměr a nemusím se s ní stresovat. Trochu horší je to v chemii, tam se mi totiž povedlo dostat pár blbých známek kvůli nepozornosti (takový to, když napíšeš 1-methyl, 2-ethyl a ne naopak a přehlídneš někde dvojnou vazbu. Ale věřím, že se to spraví a rozhodně se nechci s těmihle záležitostmi stresovat. Mnohem víc mě trápí videoprojekt na konverzaci z angličtiny, který má být do konce října hotový a já ještě ani nezačala. A taky seminárky na společenskovědní a dějepisný seminář, na jejichž psaní se sice strašně těším, ale zároveň se bojím, že to nebude dokonalé. :D

    Ale číst se mi docela daří, to zas jo. A zmrzlina je dobrá vždycky, ta od chemiků mi taky chutná, ale raději dávám přednost nějakým sušenkám. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáž na FF je super. Já bych tam asi umřela - pro mě i filosofie ve čtvrťáku byla utrpení. Třeba mě ale mrzí, že jak jsem měnila školy, tak jsem vůbec nebrala psychologii. Ale když se dostanu do druháku, máme tam jeden povinný předmět ze společenských věd - právo, ekonomii, psychologii a ještě něco myslím.

      Já lidmi, kteří nejsou přírodovědně zaměření, rozhodně neopovrhuji. Štve mě ale třeba moje sestra, že přijde, že nechápe matiku, ať jí to vysvětlím. Není schopna říct mi, co jí nejde, ale prý to nestíhá (přitom vím, že je ve škole věčně na mobilu). Tak jsem jí řekla, ať se to naučí sama a dala jí na to učebnici. Já mám navíc své matiky dost. :D

      Kombinatorika je strašně super, u nás to bavilo celou třídu včetně těch, co jinak matiku nesnášeli. Je to přeci jen takové hraní s čísly, stačí na to pár vzorců. A vidíš to - takový Pascalův trojúhelník!

      Chemii ti nezávidím, také nejsem její fanoušek - zvláště té organické. Věřím, že projekty a seminárky zvládneš, jsi šikovná, tak proč by ne? :)

      Vymazat
    2. Hele, s tou matikou je problém, ta se nedá doučovat. Ideální je, když počítáš příklad a kdykoliv se sekneš, někdo tě popostrčí, ale co jiného se dá dělat? Proto jsem docela ráda při hodině u tabule, ale na druhou stranu jsem ráda, že už si mě učitelka moc nevšímá, že ví, že se neflákám, že jen matika není můj obor. :D

      Taky ti budu držet palce, určitě se dostaneš až na profesuru. :D ^^

      Vymazat