sobota 28. října 2017

Seriálování: Boj o těžkou vodu

Uplynula už nějaká doba od zveřejnění mého prvního článku o seriálech. Nicméně i když se na ně ráda dívám, občas nemám tolik času, kolik bych potřebovala. (Vážně mám toho rozkoukaného hodně.) I tak mě ale občas popadne taková nálada, že se pustím do něčeho nového. Něco, co mě zrovna zaujme, a ve skutečně zřídkavých případech se jedná i o něco, co se vysílalo v naší televizi. 

Asi na začátku září se totiž na České televizi (na kanálu dva, tedy skutečně tam, kde většinou dávají dokumenty a věci, které tolik lidí nezajímají) objevil zajímavý seriál. Boj o těžkou vodu. Už jen ten název - pokud nechápete, proč by se o těžkou vodu mohlo bojovat, asi vás to nezaujme. Pokud ano, čekají na vás tři - respektive původně šest - díly. (Proč původně šest? Protože ČT to vysílala ve formátu, kdy dva díly dostala do jednoho.) 

Začněme ale nejprve těmi často ne až tak záživnými informacemi, než se vás pokusím přesvědčit o tom, že do svých seznamů musíte nutně přidat další mini-sérii. 

Boj o těžkou vodu natočili Norové - v jejich zemi se také děj povětšinou odehrává. Nicméně se seriál točil i v Praze - pokud chodíte na Právnickou fakultu UK, určitě to tam poznáte. (Mně bylo jedno místo jen povědomé. Ale já tam také chodím jen jednou týdně na oběd, takže mě většinou zajímá jen menza.) K tomu seriál měl velký úspěch v Norsku (alespoň co se týče sledovanosti) a u nás na ČSFD má aktuálně slušných 81 %. 

Což ale stále není důvod, proč byste kvůli tomu měli odložit jiné seriály, že ano. Existuje totiž něco mnohem lepšího. 

Pokud vám název těžká voda nic neříká - máte na to plné právo - jedná se o speciální druh vody, jen s tím rozdílem, že místo normálního vodíku je v ní obsažen těžký vodík, častěji zvaný jako deuterium. To by samo o sobě nebylo tak zajímavé, kdyby se tahle sloučenina nehodila k zajímavým aplikacím. Konkrétně ve spojení s jadernou fyzikou se používá do jaderných reaktorů. A teď, když máme odbytou povinnou fyzikální odbočku, vás mohu směle přenést do děje.

Jak možná víte, USA nebyly jediné, které se během druhé světové války pokoušely o výrobu atomové zbraně. I Třetí říše měla svůj vlastní program - i když bych si dovolila podotknout, že v době, do které vás seriál zanese (počátek druhé světové války), se rozhodně toho tolik nevědělo. Tušilo se, že by něco šlo - ale co přesně? Jednalo se o zajímavou věc, zajímavý problém. A tak nechte stranou Ameriku, zavítejte k Heisenbergovi - německému nositeli Nobelovy ceny za fyziku, který na rozdíl od mnoha svých kolegů neemigroval. Dostane se k vedení německého jaderného programu - nicméně ten vyžaduje jistou surovinu - těžkou vodu. A ta se vyrábí v Norsku.

Postupně se vám tu rozehrává větší a větší hra - spojenci se o tom samozřejmě dozvědí (čekali byste něco jiného?), a tak se továrna stane cílem operace Telemark. Nicméně, upřímně, nejedná se o žádný - především - akční seriál. Dostanete se do někoho různých dějových linií, do života několika zásadních postav, které hrají v této situaci prim, třebaže se vůbec neznají. 

Řekla bych, že etická otázka je tu hodně silná. Ovládá Heisenberga jako vědce - má skvělé prostředky, ale pro který režim to pracuje? Nemůže citovat své kolegy - Einsteina, Bohra - popírají téměř jeho fyziku, kterou ale chtějí využít. Ovládá i velitele operací, co se jeví jako sebevražedné. Jakou cenu má lidský život? Ovládá i ředitele továrny, který také nemá snadné spaní. 

Takže ano, fyziku to má - ale osobně mi to přišlo mnohem více jako pohledy do duší lidí. Pravda, místy to nebylo zrovna krásné - když jsou vám některé charaktery nepříjemné, moc s tím neuděláte. V některých situacích mi to přišlo až přehnané. Ale není to špatné - má to napětí, má to pocity, má to logiku - a je to také docela historické přesné, i když sami autoři přiznávají, že se místy dopouštěli zkreslení. Některé historicky osoby se například smísily do jedné - i kvůli tomu, že se jedná o seriál, kde by více postav bylo jen na škodu. 

Stojí to za vidění - ať se zajímáte o druhou světovou válku, jadernou fyziku nebo jste prostě jen zvídaví. K tomu si ale doporučím přidat ještě jednu knihu - knihu zmiňovaného Wernera Heisenberga. Konkrétně Část a celek, což je vlastně takový rozhovor o jaderné fyzice. Ale právě obsahuje i vzpomínky na německý jaderný program, zabývá se i otázkami z filozofie a dalších věd, se kterými si autor sám tuto část fyziky spojoval. (Takže tedy - pokud se nechcete dívat, přečtěte si toto!)

Co vy a minisérie? Máte rádi seriály inspirované historií? A kdo je váš oblíbený německý vědec? 

4 komentáře:

  1. Minisérie nemusí být špatné, byť jich neznám tolik. Ale cokoliv inspirováno historií je fajn, takže si myslím, že tohle připíšu na svůj imaginární seznam (zatím imaginární :D) věcí, které bych chtěla vidět. O vývoji vědy toho nevím moc, jen to, že války jí prospěly jako nic jiného. Takové ty základy asi tuším a překvapivě jsem o těžké vodě slyšela, i když tedy v chemii, ne ve fyzice. :D Ale oblíbeného vědce asi nemám, na takovém levelu ještě nejsem. :D

    Měj se! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Připiš, připiš! :)

      Já mám ještě jednu historku - jsme na němčině psali slohovku a měli tam dát oblíbenou osobnost. Já psala Heisenberga, ale tehdy jsem si ani za Boha nedokázala vzpomenout na jeho křestní, tak jsem se zeptala němčinářky, jestli jí stačí příjmení. Stačilo, ale pak se mě zeptala, koho jsem měla na mysl. Tak jsem jí to řekla - úplně se zastyděla, že neví, kdo to byl. :)

      Vymazat
    2. Já mám občas problém propojovat jsi jména a události/objevy. Ale s touhle nevědomostí jsi mi úplně připomněla naši angličtinářku. :D

      Vymazat
    3. (Ta mi totiž neuznala ve slohovce slovo "horcruxes" :D

      Vymazat