čtvrtek 8. února 2018

O prvním semestru, zkouškovém a dalších drobnostech

Vím, vím. Nic se tu už dlouho neobjevilo. Prosinec, leden... Netvrdím, že jsem pořád neměla čas - spíše mi i lehce chyběla nálada, abych byla upřímná. Testy v prosinci, předtermín, učení se přes Vánoce na další testy, a pak rovnou i zkouškové. Když už jste něco napsali, stejně jste neměli klid, protože na vás čekalo něco dalšího. 

Dobře, asi trochu přeháním, protože poslední zkoušku jsem napsala před týdnem. Ale chápejte, prostě jsem neměla sílu se dokopat k psaní. A ani nevěděla, o čem tak pořádně psát.

Je to teď jiné? Trochu. I tak ale hrozí, že tento článek nebude tak spořádaný, jak bych si přála. Ale pokusím se, protože jsem už docela dlouho chtěla sepsat, jaké to vlastně bylo a že se mi nějakým zázrakem podařilo udržet si nadšení po celý semestr.

Pokud jste tu náhodou či poprvé či jenom nevíte, jak na to jsem - na jaderku jsem se tak nějak rozhodla jít ve třeťáku. Když jsem maturovala, můj přítel chodil do svého prváku a já tak obdržela dávku informací o tom, jak to tam chodí, s docela velkým předstihem. A ano, docela dost děsivých informací. I tak se ale nějak stalo, že jsem si podala jenom jednu přihlášku na vysokou, v září se upsala a od října už pilně studovala. 

Pokud si myslíte, že když jdete na jaderku, hned budete mít nějaké super odborné předměty, tak se trochu mýlíte. 

Proč trochu? Protože jsem si nabrala dva volitelné, které s mým oborem docela souvisí (a z jednoho měla dokonce i zkoušku). Proč mýlíte? Protože všechny povinné se točí prakticky kolem matematiky a fyziky a na další semestr žádné takto volitelné nemám. Jo, věděla jsem to, ale i tak mě to lehce štve - i když se mi ta matika zalíbila a fyzika na vysoké kupodivu také není až tak děsivá, jak jsem se obávala. 

Ohromný rozdíl oproti střední je ten, že najednou po vás nikdo nic nechce. Jistě, píšete nějaké testy, ale to je vaše věc. Můžete se na ně klidně vybodnout. Když vám něco nejde, je to vaše věc - i když ano, u nás je docela dost možností, jak se to doučit, najít si pomoc a tak - ale prostě nikdo nebude jen tak zjišťovat, proč s tím máte problém. Jste samostatné jednotky. Na jednu stranu je to - třeba pro mě - docela příjemné. Na tu druhou se pak setkáte s tím, že se vaši spolužáci ve skupině pořád na něco ptají, i když to bylo zodpovězeno v jiném příspěvku nebo se to dá někde najít. (Ale zkoušková zadaní tam nedají. Nechci být ošklivá, ale někteří lidé jsou mi prostě dost nesympatičtí i tady. Zvlášť ti, co se jen ptají, ale sami tam nikdy nic k dispozici nedají.)

Ale taky se přiznám, že bych se mnohem víc měla učit průběžně, protože to zkouškové je prostě náročné. 

Nicméně, baví mě to. Až se tomu divím, upřímně. Trochu jsem se toho přeci jen bála, protože nevíte, co přesně čekat. Jak moc na to máte či nemáte, jestli to třeba vůbec pochopíte, protože najednou je ta matika o něčem jiném, než je na školách. V jednom předmětu sice děláte i to, co jste dělali na semináři na střední, ale přidáte k tomu věty, definice a důkazy. A druhá matika je pěkně abstraktní - takže třeba spolužačka pak koukala na videa v němčině, aby si to objasnila, já si našla pěkné v angličtině - ale pořád k tomu máte to všechno okolo. Nemyslete si - taky počítáme. Jen občas - většinou - bez čísel a postupně zjišťujete, že nejčastěji chybujete ve sčítání a odečítání do dvaceti. Milé, že? 

Fyzika pro změnu využívá matiku, kterou jste nikdy dřív neviděli. Na druhou stranu, je strašně zajímavé odvodit si to, co jste používali na střední jako zcela známé vzorce, a příklady počítali přes integrály a hráli si s tím, co se stane, když si u této diferenciální rovnice změníte počáteční podmínky... 

Taky jsem programovala. Což je něco, co jsem nikdy dřív nedělala. Kupodivu jsem se ale něco naučila. Mimochodem, tohle byl jediný povinný předmět, u kterého jsem se vykašlala na přednášky. Asi jako všichni. Na poslední byli prý pouze dva lidé. 

Abych ale nestrašila - dá se to zvládnout. Navíc mi postupně přišlo, že nejvíc vás budou strašit lidé, kteří z nějakého důvodu danou zkoušku ještě nemají. A to i třeba tím, že vyučující je šíleně náročný a přísný, ale pak i zjistíte, že to třeba až tak není. (Na druhou stranu, nevím o nikom, kdo by to měl a tvrdil, že to bylo šíleně lehké - spíš vám to řeknou trochu realističtěji a třeba i poradí, z čeho se vlastně učit.) Jistě, je to těžké, ale tohle je varování, které na jaderce slyšíte prakticky na každém kroku. Postupně si zvyknete. (I když před zkouškou budete šílet stejně.)

Co se týče těch věcí mimo školu - během ledna jsem moc nečetla, zpozdila se za svojí výzvou na goodreads a trochu mě to i mrzelo. Ale co se dá dělat. Včera jsem dočetla posledního německého Pottera, aktuálně čtu The American Gods a za chvíli se snad v rámci #myčteme pustím do Hordubala. 

Jinak jsme se s přítelem rozhodli, že bychom mohli začít něco dělat - co si budeme povídat, na jaderce moc fyzické aktivity není - a zkusili badminton. Šíleně mě to baví, i když mi to vůbec nejde. Ale to je mi vcelku jedno. (Trochu uvažuji o zapsání tělocviku v letním semestru. Jen je otázkou, jestli ho vůbec narvu do rozvrhu.)

Mám taky nový diář, trochu více ve stylu Bullet journal. Baví mě ho tvořit a vždycky si u toho na chvíli odpočinu. Snad to tak půjde i během semestru. 

Jak se daří vám? Trápí vás škola? Víte, kam zamíříte na vysokou? A jaký je váš oblíbený sport?

9 komentářů:

  1. Gratuluji k úspěšnému zakončení prvního semestru :) Já už mám za sebou třetí a občas si přeju se vrátit do toho prvního :D Takže držím palce i v následujícím semestru :) Vypadá to, že studuješ zajímavý obor.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! Jo, to nám také říkají, že druhák je ještě horší. :D Přeji také hodně štěstí. :)

      Vymazat
  2. Gratuluji za zvládnutý první semestr! :) Já jsem na tom teď stejně :) tělocvik jsem si chtěla zapsat už teď, ale buď se mi to krylo se školou, nebo to bylo obsazené nebo jsem to nechtěla :D doufám, že teď se mi podaří vybrat to, co budu chtít! :) Přeji Ti mnoho úspěchů ve studiu :)

    WantBeFitM

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jo, to jsem měla taky. Tak snad se poštěstí teď. :D Díky a tobě také! :)

      Vymazat
  3. Předně gratuluji k úspěchům v prvním semestru, jsem ráda, že tě to pořád tak baví a že si udržuješ nadšení. :) A taky že ti to jde, co si budeme povídat, kdyby ti to nešlo, nejspíš by tě to ani tolik nebavilo. :)

    Co já. Inu, v matice jsme dneska začali řezy, předtím jsme dělali roviny a já si to prostě vůbec neumím představit. Ve fyzice děláme magnetické pole. Není to tak hrozné jako matika, ale stejně nevím, jestli budu schopná se to naučit. Fakt obdivuju, že tomu někdo rozumí a pamatuje se mu to snadno.

    Kam zamířím na vysokou... No, nejvíc by mě lákala historie, žurnalistika, snad nějaké překladatelství. Ale jednak mám pocit, že nikdy nemám šanci být v daném oboru dost dobrá a mít takové znalosti jako třeba ti, kteří se tím ani nezabývají (viz třeba jazyky - většina lidí, co znám, kterým jdou jazyky, studuje něco technického, protože jsou chytří. Tak si říkám, jestli se fakt můžu považovat za "nadanou". :D). Dneska jsem se tím trápit nechtěla, ale trochu jsi mě na to přivedla. Ale nebudu se tu rozvášňovat a pouštět do tadytěch úvah. Co se stane přinejhorším - Modrý si najde nějakou chytrou programátorku nebo nebudu mít práci a skončím v knihkupectví.

    Nicméně přeji ti hodně štěstí, užívejte si badminton a fyziku a všechno! :) A snad se ti povede i víc číst. (A psát. ;) :D )

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky! :)

      Řezy jsou takové... nevím, taky si to až tak nepředstavím, upřímně :D, ale spíš šlo o takové ty poučky u mě, takže jsem nějakou představu dostala až ve chvíli, kdy jsem si to dokreslila. :D O magnetickém poli mi nemluv, to mě čeká v létě, ehm.

      Ale no tak. Jsi chytrá. ^^ Navíc ono je to i tom, že se tomu chceš věnovat, někomu to může jít (na středoškolské úrovni to není tak obtížné), ale pak víc a víc potřebuješ tu vůli a obětovat tomu čas. Takže i to, aby tě to bavilo. U nás měli z jazyků jedničky medici, ale nebavilo je to a rádi se toho zbavili, takže tak. :)

      Užívej také! :)

      Vymazat
  4. Líbí se mi ten naprosto jiný svět, do kterého můžu nahlédnout prostřednictvím tohoto blogu. :D Fyzika je pro mě totiž jedna velká neznámá, a matika možná neznámá o něco menší, ale přece jen. Tak si říkám, jestli ty náhodou nebudeš takový ten člověk, kterému jde úplně všechno - čtení, jazyky, sport, ještě k tomu tyhle přírodovědné věci... Takoví lidé mají výhodu, protože si ze svých talentů mohou vybrat ten jeden, který jim zajistí budoucnost. Tak to já bohužel nemám. Co se týče tvých otázek na konci článku, škola mě trápí, právě se chystám na maturitu a to je mírně stresující. Na vysokou mířím do Českých Budějovic, na obor Španělština pro evropský a mezinárodní obchod - nic mě totiž nebaví (a ani mi nejde) líp než jazyky, a tohle je takový mix obchodní a právní španělštiny, angličtiny a třetího jazyka. Něco jako klasická filologie, ale užitečnější pro lidi, kteří chtějí překládat. Oblíbený sport nemám, protože mi žádné nejdou tak, abych si je mohla užívat. Tělocvik je pro mě utrpení. Ale každý den doma cvičím, tak nevím, to je jediná fyzická aktivita, kterou momentálně vykonávám. A taky chodím pěšky, všude, pokud to jde. A ráda bych začala běhat, myslím, že by mě to bavilo. Badminton se mi zdá hezký, líbí se mi ty roztomilé míčko-košíčky.:D
    Hodně štěstí se všemi těmi jádry a protony a elektrony a tak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To mě moc těší. Přiznám se, já o tom ráda píšu i z toho důvodu, že jinde jsou to samé jazyky a žurnalistika a člověk má dojem, že knihomolové nic jiného nestudují, ehm...

      Upřímně? Nejsem. Jsem velmi úzce zaměřená, na rozdíl třeba od mé sestry, i když ta na hodně věcí prostě kašle.

      Tělocvik jsem nesnášela také, pořád to samé, navíc míčové hry, které nemám ráda, gymnastika... utrpení. Teď si můžu vybrat sport, což mě docela dost láká, mohlo by to být zajímavé - nehledě na to, že nějakou aktivitu prostě potřebuju. :D

      Hodně štěstí na vysoké - a u maturity! :)

      Vymazat
  5. Fajn článek, úplně mi mluví z duše :)

    OdpovědětVymazat